Chrám Matky Boží v Paříži

Dne 15. dubna 2019 se naskytl smutný pohled na hořící ikonu pařížských ulic a symbol Francie, katedrálu Notre-Dame, a to nejenom přihlížejícím přímo na místě, ale i celému světu. Ničivý požár zasáhl téměř celou střechu, centrální věž, zřítila a propadla se část klenby. Většina cenných uměleckých výtvorů však požáru unikla. Lidé z celého světa už na obnovu Chrámu Matky Boží věnovaly miliony eur. Jaký ale bude osud této historické památky je zatím nejasný. Milovníci Paříže ale doufají, že budou moci i nadále odpočívat ve stínu jedné z nejkrásnějších středověkých architektonických památek. Gotická památka byla postavena v letech 1163-1345. Během své historie se katedrála stala inspirací pro řadu umělců, nejznámějším z nich byl spisovatel Victor Hugo a jeho historický román Chrám Matky Boží v Paříži.       

Požár Národního divadla

Ve světle nedávných událostí si připomeňme ničivý požár české architektonické ikony. Národní divadlo bylo poprvé otevřeno 11. června 1881 a jeho architektem byl Josef Zítek. Na vybudování nového kamenného divadla se sbírkami podíleli lidé napříč všemi vrstvami společnosti a k položení základního kamene došlo 1. května 1868.  Novorenesanční budova byla postavena na rohu Národní třídy a Masarykova nábřeží na Novém Městě a stala se jednou z nejvýznamnějších staveb v naší zemi. 12. srpna 1881, dva měsíce po slavnostním otevření Národního divadla, došlo k rozsáhlému požáru, který v tu dobu otřásl českých národem. Sbírka na obnovení divadla netrvala dlouho a za 47 dní byl vybrán celý milion zlatých. Po požáru budovu dokončil prof. arch. Josef Schulz. Nové divadlo bylo otevřeno 18. listopadu 1883 představením Smetanovy Libuše. V současnosti na prknech Národního divadla hrají soubory Opery, Činohry a Baletu.

„Dvanáctý srpen roku jedenaosmdesátého – požár Národního divadla! Bylo to v pátek, v nejčernější pátek našeho novodobého života národního. K nám na venkov došla zpráva o tom teprve v sobotu o polednách, a podnes vidím svého otce, jak hlavu ve dlaních seděl zdrcen u stolu, a maminka jak v koutku plakala.“

Jaroslav Kvapil

klavírista, dirigent, hudební skladatel a pedagog

Prokletý červen

Posuňme se nyní v historii ještě dále a to přesně do 21. června 1689. Tento den vypukl tzv. Francouzský požár Prahy, který zasáhl pražské Židovské město a část Starého a Nového Města. Boj evropských velmocí Francie a Rakouska se odehrál přesně před 330 lety a je také považován za největší teroristický útok na Prahu. Tento žhářský čin je připisován francouzských agentům a během jeho řádění plameny zničily přes 700 budov včetně měšťanských domů, kostelů, synagog. Objevují se ovšem názory, které toto tvrzení zpochybňují.

Francouský král Ludvík XIV se v době, kdy jiní evropští panovníci válčili na východě, rozhodl dobýt část dnešního Německa a Česka. Při své cestě za vítězstvím zvolil netradiční taktiku a to agenty – žháře, kteří se nechali zlákat na peněžitou odměnu. Šlo o české agenty ve francouzských službách. Kromě Prahy byly v té době žhářům připisovány i požáry jiných českých měst.  Požár měl významnou roli v následném přebudování části Prahy z gotické podoby na barokní.